Historie
Fotogalerie
Členská základna
Technika
Zásahy
Mladí hasiči
Odkazy
Kontakt
O autorovi
Akce 2012
Aktuality

Václav Zemek
Těm, kteří u kolébky sboru stáli
a před mnoha lety s láskou začínali,
buď vzdána čest a nehynoucí dík!
Všem, kteří dnes jsou v nouzi postavení,
když zhoubný požár domov v popel mění,
svou obětavost nese dnešní požárník.
Tak spokojeni jsme všichni v jednom velkém šiku.
Hasičské sbory staré i řady požárníků,
v jedné práci v jedné oběti.
Kéž naše domovy jen v míru rozkvétají,
kéž dost je těch, kdo štěstí jejich hájí
dnes – i v tom našem druhém století!
Tyto verše napsal a hasičům věnoval p. Václav ZEMEK, kněz, básník, spisovatel . . .
Rodák z Vysokého Veselí na Jičínsku přišel na farnost v Habrech v září 1953, příštího roku vstoupil do hasičského sboru a byl zvolen jednatelem dobrovolných hasičů. Tuto záslužnou práci zastával až do roku 1994. Byl hasičem tělem i duší a v našich vzpomínkách stále žije. Pohřeb p. Zemka se konal 7.12.1996, kdy se s ním přišlo rozloučit daleké okolí. Jen téměř sto hasičů z Habrů a okolních sborů.
Z historie hasičského sboru
Jelikož hasičská kronika se ve II. světové válce ztratila, následující údaje uvádím jako opis z kroniky města, zaznamenané ředitelem školy panem Janem Kluhem v roce 1907.:
"Nejprvnějším spolkem v Habrech jest sbor dobrovolných hasičů, založený 4.máje
1879. Sbor čítá 32 členů činných, 3 přispívající. Slušno poznamenati, že v době
letní vykonává s ochotou službu bližnímu, vykonávajíc noční hlídky, opatruje své
spoluobčany nejen před zhoubným požárem, ale i před zlým škůdcem, zlodějem.
Spolku to budiž poznamenáno ke cti budoucí. Spolek, nemaje jmění, nemůže také
podpory nemajetných v pádu neštěstí udíleti - jen někdy nějakého milodaru.
Většina podpor, milodarů a příspěvků potřebuje se na zakoupení a pořízení
hasičského šatstva a náčiní.
V roce 1887 byla vystavěna kůlna na hasičské náčiní, kteréž
pozůstává ze dvou nových a jedné staré stříkačky a více jiných hasičských věcí a
náčiní, takže možno říci, že sboru ničeho neschází. Sbor působil a působí vždy
ochotně a pilně nejen po naší vesnici, ale i v okolí a sousedních obcích.
Roku 1890 v červenci odbýváno zde veřejné cvičení za hojné
účasti celé župy jako hasičská slavnost. K výcviku tomu měl cizího velitele,
který po čtyři neděle sbor cvičil. Sboru při veřejném cvičení tom dostalo se
zasloužené pochvaly.
Dne ne 3 října r. 1909 žádal sbor dobrovolných hasičů městské
zastupitelstvo v Habrech o zakoupení parní stříkačky. Namítnuto, že starý stroj
potřebuje stálé opravy atak, že město nic nezíská a brzo nezbývá hodit starý
stroj do starého železa. Má-li město zakoupit nákladný nový stroj, nutno mýti ve
městě řádně vycvičený a disciplinovaný sbor hasičský. Tedy nejen kázeň, ale i
výcvik. Navrhuje se, aby městská rada vyslala jednoho svého člena, aby byl
přítomen každému hasičskému výcviku. K tomu má jmenovati dva nebo tři
znalce, aby pečovali o náležitý výcvik mužstva. Poté je možno koupit drahý stroj
za 9000 korun. Navrhuje se, aby obnos na novou stříkačku na rozích byl
poznamenán a obecenstvo bylo vyzváno k souhlasu nebo protestu. Zemská úřední
jednotka hasičská požádá se v této sekci o dobrozdání. (Jak je zřejmé, ke koupi
stříkačky nedošlo)
Dne 14.července 1929 pořádal sbor dobrovolných hasičů v
Habrech slavnost k 50 letému trvání sboru. Slavnost byla i cizími sbory
navštívena a zdařila se úplně. Slavnost poctil svou návštěvou zakladatel a první
velitel sboru pan Josef Klenka, profesor z Prahy. Nepřítomný starosta Josef
Geier přál telegraficky slavnosti plný zdar. Při této příležitosti bylo
vysloveno přání opatřit pro sbor novou stříkačku. Dobrovolný sbor hasičů v
Habrech zakoupil od firmy Ing. Antonín Holeček ve Vysočanech motorovou stříkačku
výkonu 54HP s příslušenstvím za 47500,-Kč. Sbor doplatil ze svého majetku
6000,-Kč a za zbytek, vypůjčený od okresní hospodářské záložny, zaručilo se
město dluhopisem ze dne 11.ledna 1930.
Dne 29. července uspořádal sbor dobrovolných hasičů slavnost
odevzdání nové motorové stříkačky. O 10. hodině dopolední koncertovala kapela
pana Neckáře na náměstí, odpoledne o 1. hodině předal starosta města Josef Geier
slavnostním způsobem stříkačku sboru, načež sbor konal veřejné cvičení. Poté
byla volná zábava v zahradě hostince v Ráje a večer věneček. Slavnosti se
zúčastnily sbory z Vilémova, Kněže a Frydnavy." (Tato stříkačka sloužila bez
velkých potíží až do roku 1965, kdy byla nahrazena strojem novým PS 16 THS)
Zápisy v pamětní knize města Habry umlkají. neumlká však činnost dobrovolných hasičů. Zůstávají v době nesvobody prakticky jediným spolkem, který sdružoval občany v poslání bránit naše městečko i domovy proti požárům, pracoval jako jedna ze složek civilní protiletecké obrany, ale i posiloval národní sebevědomí. Zejména v období, kdy se v okolí schovávalo několik skupin partyzánů, dovedli hasiči často i s nasazením života plnit své staré hasičské heslo: Bližnímu ku pomoci, vlasti k obraně. Bez nutného zázemí pro partyzány, které vytvářeli čeští občané, by myšlenka rozvoje ozbrojeneckého odboje proti německé zvůli neměla dostatek sil. V řadách těch, kdo pomáhali a vydávali v nebezpečí i svoje domovy i životy, byli i členové hasičské jednoty. Již v revolučních dnech roku 1945 pomýšleli členové s velitelem Josefem Nedvědem v čele na získání trofejního vozu ustupující německé armády pro účely hasičů- Dne 2. červena 1945 daroval velitel jednotky Rudé armády č.18 kapitán Koršunov vůz značky Horch - Union o síle 80HP pro hasičský sbor. Vůz byl zajištěn panem Aloisem Rainišem, toho času řidičem vozu tehdejší sběrny vajec v Habrech a tam byl prozatím i garážován. Do provozu byl uveden svépomocí hasičů - řidičů a mechaniků. I přes potvrzení kapitána Koršunova byl Fondem Národní obnovy oceněn na 37627,- Kčs. Tyto peníze byly zaplaceny z vázaných vkladů za svépomoci místního národního výboru v Habrech. V tehdejším nedostatku motorových vozidel se na hasičský sbor velmi často obracela veřejnost se žádostí o převoz nemocných do nemocnice v Havlíčkově Brodě nebo Čáslavi. Z osobních prostředků a darů byl zakoupen za 50000,- Kčs vůz Dodge po americké armádě. V březnu roku 1946 byl vůz přivezen z Plzně tento sanitní vůz. Naše zbrojnice vedle fary byla příliš malá. Proto byla svépomocí vybudována ještě jedna garáž vedle školy čp. 83 a domem čp. 84. Zde později byla garážována sanitka. Tato garáž byla v roce 1991 zbořena. Sanitní vůz Dodge měl svého řidiče z řad hasičů, měl svůj inventář i vlastní kmenové jmění. Z peněz, které si na sebe vydělal četnými převozy a z příspěvků krajského ústředí Československého červeného kříže, byl v roce 1948 zakoupen druhý sanitní vůz Škoda Tudor za 107000,-Kčs. Spolu se spolkem Československého červeného kříže byla ustavena 20.11.1948 záchranná stanice v Habrech a hasiči v ní byli zastoupeni rovným dílem. Toto sanitní auto i součástky, jakož i ušetřený vklad téměř 74000,-Kčs, převzal dne 2.dubna 1952 Okresní ústav národního zdraví v Chotěboři do svého vlastnictví.Hasičský sbor v této době vlastnil vozy Horch. Dodge a stříkačků a Holeček o výkonu 2000l/min. Od roku 1947 jsme usilovali o stavbu modernizované zbrojnice. V lednu 1948 byly zhotoveny plány na zbrojnici, která měla stát na místě staré hasičské kůlny vedle fary. Byl z části připraven materiál, cihly, kámen, který členové sboru nalámali na lomu Peklo. To vše však bylo použito na stavbu v té době velmi potřebné prádelny vedle naší kůlny. Prádelna později zanikla a dům byl adaptován na bytovou jednotku čp. 288. Jelikož ke stavbě nedošlo a stará kůlna byla nevyhovující, hledalo se jiné řešení . Na schůzi dne 5.12.1954 dal tajemník MNV s. Menoušek návrh na adaptaci věznice za radnicí. Tyto cely byly vybudovány v době, kdy Habry byly soudním okresem. Na rekonstrukci jsme MNV půjčili spolkové peníze, neboť nebylo na mzdy dělníků. Bylo nutno odstranit příčky jednotlivých cel , zvýšit strop, vykopat montážní jámu (ve skále) a prorazit otvor pro vrata. Práce se protáhla až do roku 1956 a v červenci byl vůz Dodge včetně ostatního nářadí a výstroje přestěhován do nové garáže. Vůz Horch byl v té době na karosování ve Vysokém Mýtě.
A tak nová
zbrojnice byla vybudována našim nákladem a obětavou prací členů. Starou
hasičskou kůlnu daroval MNV nově založenému zemědělskému družstvu, byla zde
zřízena strojní dílna a později truhlárna. V současné době slouží kůlna městu
jako skladiště. Po roce 1990 byla hasičům vrácena, byla postupně opravena
střecha i venkovní omítky.
Na podzim roku 1958 jsme odevzdali oba naše vozy Horch a
Dodge na Okresní požární inspekci do Chotěboře. Výměnou jsme dostali nový
požární vůz Tatra 805. Tento vůz byl kompletně vybaven hadicemi, nářadím a
stříkačkou PS 8.
V roce 1966 byl u zbrojnice postaven kovový sušák na
hadice, na který jsme obdrželi finanční dotaci od okresní inspekce Požární
ochrany v Havlíčkově Brodě. Jako další novou techniku jsme obdrželi stříkačku PS
12 na dvoukolovém přívěsu i s vybavením, za to jsme odevzdali dne 23.
června 1978 starou DS 16. V tomto roce jsme též dosáhli nejlepšího umístění na
okresní soutěži v Kožlí za poslední roky. Naši muži skončili na pěkné m třetím
místě.
V roce 1979 jsme oslavili sté výročí založení sboru. Na tyto
oslavy jsme svépomocí renovovali koňskou stříkačku, která je v provozuschopném
stavu dodnes. Sehnali jsme i naší stříkačku Holeček, která již byla ve špatném
stavu a vyřazená u hasičů ve Vepříkově. Stříkačku nám opravil pan Alois Rainiš
a byla jí též navrácena loukoťová kola. Máme ji dodnes v chodu a dobrém stavu.
Oslavy se konaly na hřišti, kam jsme se odebrali ve slavnostním průvodu.
Pamětní medaile obdrželi pan P. Zemek Václav, Zelinger Bohuslav, Černý Alois,
Valtr Karel, Čihák Jaroslav a Kanta Florián. Po té následovala soutěž,
které se zúčastnily tyto sbory: Habry, Vilémov, Skuhrov, Leština, Nová Ves u
Leštiny, Kámen, Sedletín, Golčův Jeníkov. Naši muži se umístili na prvém místě.
Večer se konala pouťová zábava na parketě s kapelou pana Pleskače. Druhý den tj.
v neděli, jsme jako hasiči sehráli fotbalový zápas a pivovarem Golčův Jeníkov.
Na podzim tohoto roku jsme převzali cisternový vůz Praga V3s. Tato cisterna byla
ve velmi špatném stavu a přičiněním několika členů byla opravena a poprvé v
historii jsme měli 3500 litrů vody v garáži k okamžitému použití. V květnu 1980
jsme obdrželi od Okresní inspekce PO v Havlíčkově Brodě německý speciál IFA W50
s částečným vybavením. Za tento vůz jsme odevzdali Tatru 805, která nám dobře
sloužila 21 let. Z tohoto vozu jsme ponechali stříkačku PS 8, kterou jsme
uložili po menších úpravách do vozu IFA.
Na podzim roku 1981 jsme obdrželi novou stříkačku PS 12 a
starou PS 8 jsme odevzdali požárnímu útvaru do Havlíčkova Brodu.
V květnu roku 1983 nám byla nabídnuta novější cisterna za
naší zastaralou Pragu CAS 16. Přivezli jsme požární cisternu novějšího typu
Škoda RTHP CAS 25 o objemu vody 3500 litrů a výkonu čerpadla 2500l/min.
Vzhledem k výšce vozidla jsme byli nuceni stavebními úpravami zvýšit vjezd do
zbrojnice. Tento byl upraven o 20 cm a byla zabudována nová vrata. Speciál IFA
byl garážován v objektu Zemědělského družstva v garáži na autobusových
stanovištích. I zde jsme museli svépomocí předělat vrata pro vyšší vozidlo.
Přišel rok 1990 a starosta pan Rainiš zjistil, že garáže ČSAD
v Sázavské ulici jsou majetkem města. Požádal proto o jejich vyklizení a
navrácení zpět městu. Jelikož byly ve velmi špatném stavu, započalo se s jejich
adaptací na odpovídající stánek našich hasičů. Veškeré práce byly prováděny
svépomocí několika členů. Město financovalo pouze materiál a vypomohlo dopravou
materiálu.
V roce 1992 jsem využili poslední možnost obnovy techniky
pouze převodem. Za stávající PS 12 jsme obdrželi novou, stejného typu. Vzhledem
k rostoucím lesním požárům v okolí jsme již delší čas usilovali o cisternu s
větším obsahem vody a terénní úpravou.Zrušením továrny na nábytek Bučovicích u
Slavkova se naskytla možnost odkoupení požární cisterny Tatra 148 o objemu 6000
litrů vody. Na jaře roku 1996 tento vůz město zakoupilo a finance jsme formou
dotace od okresního úřadu dostali zpět. Z důvodu špatného stavu vozidla byla
našimi členy provedena celková oprava nástavby i podvozku. Úpravou byl objem
cisterny zvětšen na 6600 litrů. Hasičská zbrojnice je dokončena dle našich
představ, zbývá dokončit sklad a oplocení. Technika je již garážována ve
vytápěné zbrojnici.
Od roku 1994 jsme pomocí vysílačky propojeni s hasičským
záchranným sborem v Havlíčkově Brodě. Po ohlášení požáru či jiné události u nás
i v našem okolí na číslo telefonu 150, je pomocí této vysílačky je uvedena v
činnost požární siréna. Vzhledem ke konstrukci cisterny a její hmotnosti, která
je téměř 19t, je Tatra na výjezd pomalá. Proto byla začátkem roku 1998 zakoupena
cisterna na podvozku LIAZ Karosa o objemu 2500 litrů vody s vysokotlakým
čerpadlem. Tato CAS 25 již splňuje požadavky rychlého zásahu. Cisterna je z roku
1987 a byla zakoupena městem od zrušeného podniku z Prahy. Byla opravena
několika členy v době od ledna 1998 do června 1999, což představuje na 6000
hodin poctivé práce. Věříme v přislíbenou finanční pomoc a návrat vložených
investic. Členové výjezdové jednotky jsou každoročně proškolováni a jednotka je
v současné době i dobře vybavena odpovídající technikou. Jsme proto připraveni
vždy pomoci našim spoluobčanům v nouzi a hlavně včas.
V druhé polovině 19. století se ve většině míst naší země probouzel a rozvíjel společenský život. Proto také v Habrech byl založen sbor dobrovolných hasičů, nesený myšlenkou ochrany majetku a lidí. Patří mezi nejstarší v širokém okolí. Dosud dochovaný dokument ″Stanovy hasičského sboru″, sepsány 12.června 1879 dokazuje, že zakládající členové byli plni nadšení a obětavosti.
STANOVY DOBROVOLNÉHO HASIČSKÉHO SBORU
V MĚSTĚ HABRY
Z 22. Července 1879 – dokument:
§ 1. Aby při vzniklých požárech
v hašení a chránění se zachoval, utvořil se v Habrech dobrovolný hasičský sbor,
jejížto
údové berou na sebe povinnost v pádu ohně život a majetek obyvatelů
všemožným způsobem hájit a chránit, podkládají
se však ve svých výkonech
všeobecnému řádu hasičskému.
§ 2.
Všeobecnými poradami celého sboru vůbec a jednotlivých odborů zvlášť, jakož i
přiměřeným cvičením postaráno bude,
aby žádoucího
účele tím snáze se dosáhlo.
§ 3. Celý hasičský sbor sestává ze
členů:
a)
čestných
b)
přispívajících, kteří platí příspěvek nejméně 1
zl. Ročně
c)
z dobrovolníků, kteří službu svou bezplatně
konati budou
§ 4.
Sbor hasičský tvoří v sobě uzavřený celek pod svým velitelem neb náměstkem jeho,
jemuž v pádu požáru však bez
újmy zákonné
činnosti měšťanští podrobné velení nad veškerým mužstvem sboru, nad stříkačkami
a všelijakým náčiním
hasičským
přináleží.Pokud velitel po případě náměstek jeho na místo požáru se nedostaví,
zaujme jeho místo vzhledem
k mužstvu
vrchní lezec.
§ 5. Povinnost postarati se, aby
veškeré náčiní hasičské v dostatečném počtu a v dobrém pořádku se udrželo, béře
se
zastupitelstvem obce sbor hasičský na sebe.
§ 6. Údem spolku dobrovolných
hasičů státi se může každý, kdo 18 let již překročil, v Habrech bydlí, osobně
bez úhony a
tělesně k vykonání služebních prací schopen jest.Osoby soběprávnost
nemající mohou jen se svolením svých poručníků
do sboru vstoupiti.
§ 7. Kdo údem dobrovolným spolku státi se chce, správní radě spolkové se hlásí a pak-li tato přijmouti by jej
nechtěla,
důvody toho uváděti povinná není.Přijmutý úd vřadí se ihned na přání
jím projevené dle své tělesné schopnosti stávající
potřeby do jednoho ze čtyř
odborů hasičských a rukou daním se k poslušnosti zavazuje, že dle stávajících
stanov jednati
bude a vše vynaloží, aby sbor hasičský žádoucího účelu dosáhl.
§ 8. Ze sboru vystoupiti
dobrovolníkům jest v každý čas svobodno, musí však dříve vystoupené své buď
písemně, nebo
ústně správní radě oznámiti, aby se nastalá mezera včas novým údem
vyplniti mohla.
§ 9. Úda některého vyloučiti
správní rada má:
a)
když, byl třikráte napomenut, povinnostem
vzhledem k spolku nedosáhl
b)
kdyby pro zřejmou nepoctivost neb nectné jednání
dle všeobecného zákona trestán byl
c)
kdyby jeho život mnoho pohoršivým se stal
Vystoupivšího nebo propuštěného úda opět přijmouti může jiná valná hromada.
§ 10. Celý hasičský sbor rozpadá se na čtyři odbory:
I. odbor pro hájení jmění a lidí
II. odbor k hákům a žebříčkům hasičským
III. pro obsluhu stříkaček a přivádění vody
IV. odbor pro hlídání zachráněného jmění
§ 11. První odbor zůstává nejméně ze
šesti mužů, údové jeho jmenují se lezci a z nich vyvolený vůdce a velitel,
nadlezec.Úkol
jejich jest, postarati se, aby především lidé v nebezpečí života
snad se nacházející zachráněni byli a jejich majetek dle
možnosti uhájen.Mimo to
patří jim odkrýváním střech dalšímu vmáhání se ohně bránit.
§ 12. Druhý odbor, nejméně šest mužů,
jest podřízen zvolenému staršímu a má při vypuklém požáru povinnost háky,
žebříky,
malé stříkačky, vodní koše z dotyčných míst, kde se uschovávají,
k místům k místu požáru dopraviti a jejich vhodně
upotřebiti.
§ 13. Třetí odbor má na starosti
stříkačky a nepřetržené k nim dodávání vody.Sestává nejméně ze dvanácti mužů,
vždy jeden
jest starším stříkačky a nad ním dozor má, druhý v pádu potřeby jeho
zástupcem, třetí vede hadice.Povinností tohoto
odboru jest, aby mužstvo téhož
odboru stříkačku v pádu požáru na místo téhož dopravila a zde obsluhovala,
s vnitřním
ustrojením a sestavením stříkačky, jakož i s důkladným jí opotřebením
se obeznámiti, k čemuž se jím příležitost při
častějších zkouškách se
stříkačkami naskytne.
§ 14. Odboru čtvrtému, jenž nejméně
ze čtyř mužů sestává, přináleží, jakmile velitel vyhlídl bezpečného místa, kde
by se před
ohněm zachráněné věci uložiti mohly, zachráněný majetek jak před
odcizením, tak před jakoukoliv jinou škodou
opatrovati a za tou příčinou nikoho
k věcem zachráněným nepřipouštěti.
§ 15. Záležitosti sboru obstarává
správní rada, sestávající z velitele, jeho náměstek, čtyř od údů zvolených
důvěrníků a
pokladníka.Pokladník vede všechny písemné práce sboru.Má veškerá
uzavření správní rady spolu podepsat, příjem a
vydání sboru obstarati a patřičně
zúčtovati, on má však jen taková vydání zapraviti, která velitelem k placení
poukázána
jsou, při valné hromadě má účet předkládati.Dle 40. zákona z 25.5.1876
č. 45 spolu účty obecnímu výboru předložiti.
§ 16. Správní rada zastává svůj úřad
bezplatně, shromažďuje se, velitelem svolána jsouc, kdykoliv toho potřebí jest a
uzavírá
nadpoloviční většina hlasů.By se platně uzavírati mohlo, jest potřeba,
aby nejméně pět údů správní rady přítomno
bylo.Usnesení správní rady zanáší se
do knihy poradní a musí podepsána býti od velitele a dvou správní radou k tomu
jmenovaných členů z jejich středu.
§ 17. Volba velitele, jeho náměstka,
čtyř důvěrníků a pokladníka děje se celého sboru.Každý úd správní rady musí
plnoletost
míti.Lezci volí si ze svého středu nadlezce a taktéž všechny ostatní
odbory své starší a jejich náměstky.Velitel ustanovuje
pro stříkačku schopného
muže k vedení hadice či roury a pro případ, že by nadlezec k požáru se
nedostavil, zvolí na
místo něho některého z lezců.Po uplynutí jednoho roku se
veškeré ty volby nanovo dějí, mohou ale titíž údové opět
voleni býti.
§ 18. Aby při valné schůzi čili
hromadě sboru platně se uzavírati mohlo, potřeba jest, aby nejméně polovička údů
schůzi
přítomna byla, nadpoloviční pak většina hlasů uzavřením spolkovým
platnost dává.Usnesení valné hromady, která
zapisuje do zvláštního zápisníku,
podepisují se od velitele čtyř hromadou k tomu určených údů ze středu sboru.
§ 19. Pouze činní členové sboru mají právo volební.
§ 20. Valné hromady každého roku
pravidelně budou dvě odbývány, a sice v první polovici ledna a června.Mimořádná
valná
schůze uspořádána býti může, usnese-li se na tom správní rada aneb žádá-li
o ni nejméně osm členů sboru.
§ 21. Valné schůzi přísluší:
a) volba velitele, jeho náměstka, pokladníka a 4 důvěrníků,
b) změna stanov
c) celoroční zpráva a kladení účtů.
§ 22. Údové sboru jsou povinni
stanovy, jakož o řád hasičský a veškerá ustanovení, která se vnitřního zařízení
sboru
hasičského týkají, přísně zachovávati, uzavřením většiny se podrobiti a
k zvoleným představeným, jakož i měšťanostovi
a obecnímu výboru jak slušnost i
dobrý pořádek žádají, se chovati.Při požáru, jenž by v městě vypukl, mají se bez
rozdílu všichni údové, leč by pro blízkost ohně sami v nebezpečí se nacházeli,
bez prodlení se dostaviti.
§ 23. Vedení veškerých záležitostí
sboru, všech schůzí čili hromad, též i uskutečnění všeho, co se uzavřelo,
přináleží
veliteli.Povinnost jeho jest postarati se též, aby údové sboru
k schůzkám obesláni byli a pečovali, aby stanovy a veškerá
nařízení sboru
náležitě a patřičně zachovávali a vykonávali.Sbor jest vzhledem k třetím osobám
a k úřadům součastným
velitelem zastoupen.Sepsání a vyhlášení od spolku vydána,
neobsahují-li do sebe závazky spolku naproti třetím osobám,
podepisuje velitel,
listiny vížící spolek proti třetím osobám podepsány musí býti velitelem a dvěma
členy správní rady.
§ 24. Veliteli přináleží:
a) jednotlivé sbory k poradám svolati,
b) při požárech a cvičeních vrchní velení převzíti,
c) objevující se poklesy a opomenutí aneb zanedbání kárat a o brzké jich odstranění pečovati,
d) dohlídku nad stavem hasičského náčiní míti,
e) vady na hasičském náčiní a nářadí se naskytlé v známosti městské rady uvést,l aby jim opomoženo bylo,
§ 25. Pakli by mezi údy
v záležitostech rozepře vznikly, rozsudí je buď velitel, nebo žádají-li
sporné strany, děje se
narovnání při nejbližší valné hromadě a
zvolí se k tomu účelu smírčí soud, sestávající z velitele a dvou důvěrníků,
z každé strany po jednom k tomu zvolených, jehožto výroku se podrobí.
§ 26. Rozejde-li se spolek hasičský,
což může se státi ve valné hromadě, když k tomu tři čtvrtiny veškerých údů
spolku svoje
svolení dávají, případně čisté jmění obci Habru, musí se obrátiti
na rozmnožení a zakoupení městského hasičského
nářadí.
§ 27. Jemu obvzláště přísluší právo ku
každé schůzi neb hromadě svého komisara poslati a v celé jednání spolku
nahlédnouti,
ku které-muž cíli sbor každou valnou hromadu oznámí.
V Habrech dne 12. června 1879 Zapsal Karel Muška
Předstojící stanovy se na základě zákona od 25. května 1876 čís.48 od obecního výboru v celém smyslu schvalují s vyzváním obecní rady, aby tyto dle předpisu spolkového zákona vysoce slavnému c.k.. místo držitelství pro Čechy k vysokému stvrzení předložila.
Podpisy:
V. Reiter - purkmistr, Klacna - radní, C. Stanna - radní, A. Chleborád - radní, Tomáš Blahut - úd výboru, Benedikt Urban, František Zelinka, František Vašák, František Eliáš, Julius Ninger, Jan Kluh, Ludvík Janoušek, Václav Holík, Jan Pořezaný, Průška
POSLOUPNOST VELITELŮ OD ZALOŽENÍ SBORU
Josef Klenka, učitel, první velitel a zakladatel sboru od roku 1879
od r. 1880 Josef Gaier, notář
od r. 1890 Eduard Engelberth, hostinský
od r. 1892 starosta František Pokorný
od r. 1904 Josef Zelinka, též velitelem župy Čáslavské
od r. 1907 Vít Štěpař – nedochován záznam
od r. 1925 Josef Novák, starosta Vít Štěpař
od r. 1934 Josef Nedvěd, starosta Josef Němec
od 12.8.1945 Josef Nedvěd, starosta František Zadina
od 13.2.1947 František Kočička, starosta František Zadina
od 30.3.1951 František Kočička, předseda Karel Toman
od r. 1952 Karel Toman velitelem haberského okrsku do r. 1958
od 17.1.1954 Bohuslav Zelinger, předseda František Kočička
od 5.12.1954 František Kočička, předseda Arnošt Čapek
V červnu roku 1956 rezignuje F. Kočička a Národní výbor jmenuje
od 27.7.1956 velitele Aloise Čálka a předsedu Arnošta Čapka
V září rezignuje předseda Arnošt Čapek
od 1.12.1957 Alois Čálek, předseda Bohuslav Zelinger
V říjnu rezignuje velitel Alois Čálek (1958)
od 9.11.1961 velitel Bohuslav Zelinger, předseda Josef Bezouška
od 27.11.1966 velitel Bohuslav Zelinger, předseda Jiří Kodat
od 9.1.1972 velitel Jiří Rainiš, předseda Bohuslav Zelinger
Od 25.1.1972 Jiří Rainiš velitelem haberského okrsku až dosud
od 25.1 1974 velitel Jiří Stránský, předseda Jaroslav Hejkal
od 16.11.1980 velitel Jiří Rainiš, předseda Jaroslav Čihák
Jaroslav Čihák je členem okresního výboru PO od r. 1965 do r. 1975
od 19.12.1987 velitel Jiří Rainiš, předseda Bohuslav Mazánek
Jiří Rainiš je od r. 1991 členem okresní rady velitelů